1593 - tridentský koncil - nařízeno vést knihy sňatků (libri matrimoniorum) a knihy křtů (libri baptisatorum)

1591 - olomoucká synoda rozhodla o vedení knihy sňatů a křtů

1605 - pražská synoda rozhodla o vedení knihy sňatků a křtů

1614 - nařízení římského rituálu o vedení knih zemřelých (libri defunctorum)

1770 - dekret Marie Terezie - bezplatný zýpis do matrik, uvádění jmen otců nemanželských dětí, zákaz uvádět přízvisko po gruntu nebo chalupě

1770 (únor) - dekret Marie Terezie - očíslování domů, bylo provedeno v letech 1770-1771

1770-1771 - soupis obyvatel a očíslování domů

1781 (1.5.) - matriky se stávají veřejnými listinami

1784 (20.2.) - matriky rozděleny na tři knihy

1784 (19.7.) - záznamy musí být zvlášť pro každou vesnici nebo osadu

1786 (1.11) - zavedení přijmení - „Císařský patent z 1. 11. 1786 JSG (=Sbírky zákonů) č. 591, poprvé pro celé území tehdejší Rakouské říše stanovil zákonná pravidla pro odvozování rodinných jmen (Familennamen). Tedy příjmení manželky od jejího manžela (III, paragraf 49) a dětí od otce (IV, paragraf 20), a tím se zabraňovalo svévolnému a chaotickému pozměňování jmen.“ Pavel Eisner ve své knize Čeština poklepem i poslechem

1840 - nový tištěný formulář