Berní rula je náš první katastr. V roce 1652 se sněm Českého království dohodl na novém vyměřování daní. Byla usnanovena visitační komise složena ze 4 lidi (každý za jeden stav), která měla projet celé království a navštívit každou obec a pořídit soupis berni podléhajících poddaných a jejich pozemků a zvířectva.
Byla ustanovena berní jednotka „osedlý“. Osedlý je berní jednotka rovnající se jednomu sedlákovi, nebo čtyřem chalupníkům, nebo osmi zahradníkům. Také řemeslnici byli přepočteni na osedlost. Berní rule se netýkala lidí bez majetku jako byli podruzi nebo čeleď. Zapsány byly i pusté nebo vyhořelé osedlosti.
Výměra osedlostí byla průměrně mezi 40 korci v horách až 80 korci v nížinách.
Berní rula nezohledňovala různou úrodnost (bonitu) půdy. Díky tomu se objevilo mnoho stížností. Poddaní byli zatíženi vysokými daněmi a obdělávali méně půdy. Při nejvyšší nouzi z gruntu raději zběhli. Tímto klesal počet poddaných a vrchnot požadovala o přezkoumání (revizitaci).
Revizitace proběhla v letech 1674-1683. V této berní rule se projevily dvě Kinského reformy. Ta první z roku 1683 upravovala základní berní jednotku „osedlost“ s přihlédnutím k výnosnosti. Druhá reforma z roku 1684 zavedla započítávání pustých polí jen poloviční výměrou. Půda nově rozdělila do tří bonitních tříd: 1.dobrá , 2. prostřední, 3. neúrodná.